Vidím, že jsem rozvířila vody. Někteří čtenáři moje slova pochopili jinak, než jsem je zamýšlela, to se dalo čekat. Někteří si myslí, že jsem to myslela ironicky - nemyslela. Ale mezitím jsem se dočkala reakce dr. Špánikové na můj článek v březnovém Dieťati a na jejím základě musím svůj příspěvek poopravit.
Někteří nevědí a vědět nechtějí. A mohou se pominout, když je někdo odhalí.
Ale trvám na tom, že běžný, řadový pediatr někde z Horní Dolní skutečně neví. Opravdu je pečlivě udržován v nevědomosti. Nemyslete si, firmy moc dobře vědí, že je potřebují a postarají se, aby měli v hlavách, to co je potřeba. Proto ty emotivní reakce.
Můžete je kritizovat, rozčilovat se, že "mají vědět" apod. Prostě nevědí. A jejich vrchnost je to nenaučí, bylo by to proti jejím zájmům. Dokud se pediatrovi nestane něco, co ho donutí otevřít oči, nebude vidět.
Ano, ti nahoře vědí. Někteří vědí všechno a vyhovuje jim to, vyrábí si zákazníky (chronicky nemocné). Zabít vás nechtějí, z mrtvého nic nemají. Ale nemocný je zlatý důl.
Ti mezi, jako dotyčná dr. Š. už moc neví. Ví něco, ale hlavně ve spoustu věcí věří. Její dopis na webu Dieťata není odborná argumentace na úrovni, ale uražený hysterický výplod věřícího, kterému někdo sáhl na jeho modlu.
Naprosto chápu, že vás lidé tohoto typu iritují a o nich jsem nepsala. Ale z reakce dr.Špánikové a ještě jedné lékařky jsem pochopila, že jsou mimo realitu.
Její reakce je totožná s reakcemi kolegů dr. Semmelweise, když přišel se svou teorií, proč je v části nemocnice, kde pracovali lékaři, mnohem víc případů horečky omladnic (streptokokové poporodní sepse) než v křídle, kde byly jen řádové sestry. Když svým kolegům naznačil, že možná své pacientky zabíjejí, protože si mezi pitevnou a porodním sálem neumyjí ruce, reagovali hodně podobně jako dr. Š. Je to stejná psychologická reakce tváří v tvář nepříjemné situaci, která popíchne naše svědomí. říká se tomu patologické odmítnutí. Je to běžný psychologický mechanismus a děláme to všichni! Vyžaduje to velký duchovní vývoj, abychom byli imunní.
Máte právo na zlost, zejména máte-li skutečně poškozené dítě nebo jste se stali obětí skutečně nevhodného chování. Zlost má hodně energie a dokážete-li ji transformovat v zápal za dobrou věc, bude to skvělé. Ale neplýtvejte jí tam, kde to je zbytečné.
Pediatři to nemají snadné a rozhodně nějak závratně nevydělávají. Já také pracuji v primární péči, v ČR je to lepší než na Slovensku a nic moc to není, zejména je-li lékař závislý na pojištovně.
A platy lékařů zaměstnanců? Před 10 lety jsem odcházela z polikliniky se základním platem 12000Kč.
Moje bývalá kolegyně z medicíny, premiantka, 2 atestace, pracuje na lůžkovém ARO oddělení, má 25 let od promoce základní plat 27000Kč. Průměrný plat v Praze je 28000. Když odslouží ještě jeden úvazek, tj. navíc 160hod měsíčně, přinese domů cca 40000 čistého. Moc by mě zajímalo, kdo z kritiků by za tyhle peníze dělal tak náročnou a stresující práci.
To ale nesouvisí s tématem. Pediatři jsou v situaci kolegů dr. Semmelweise. Jsou naučeni, že lege artis je něco, co škodí. A logicky se jim nelíbí, stejně jako by se to nelíbilo komukoli z nás, že si přijde pacient, odmítne léčbu a fakticky říká, doktore, škodíš.
Vy byste řekli "díky, že jste mě na to upozornil?". O tom dost pochybuji. Svůj příspěvek jsem napsala, protože to znám z první ruky z obou stran. Vím, co se lékaři učí a vím, že to není legrace otočit o 180st. Musíte mít hodně dobrý důvod, musí s vámi něco otřást. Pokud vás zajímá jen konvenční medicína, skutečně nemáte rámec myšlení, který by to umožnil nebo usnadnil. právě naopak. Rozhořčení dr. Š nad mým článkem bylo naprosto upřímné. Ze stylu jejího dopisu to vyplývá. Tohle má v hlavě. Věří tomu. Věřili byste nejspíš tomu taky, kdybyste měli její historii a byli na jejím místě.
Tohle jsem se snažila říci:zkuste se vcítit. Oni jsou také oběti, možná větší. Jsou jak čerstvě vyorané myši, jen koukají, co se kolem děje, Jsou nepřipraveni na tu smršť. která se na ně řítí.
Proto tak vyvádějí.