este poznamka k tym jasliam- moje nezaockovane dieta nenavstevuje jasle,ale je doma a dojcene. Takze nemam problem s Vasou podmienkou...ale treba si uvedomit ine veci, ze kojenca dnes nevieme ochranit proti ciernemu kaslu ani proti osypkam.... - dnes ockovane matky bohuzial neprenesu protilatky na svoje dojcata, ako tomu bolo v ére pred zavedením plosneho ockovania....

Copy z knihy Dr.Hirte-ho (nem.pediatra):

Očkovanie proti čiernemu kašľu:

Při provádění současných očkovacích strategií není počet onemocnění
v prvních měsících života téměř o nic nižší, než tomu bylo
před zavedením očkování. V Kanadě a USA byl i přes vysokou proočkovanost
zjištěn nárůst černého kašle právě u dětí v prvním roce
života. Mezi lety 1997 a 2000 narostl v USA počet nemocných kojenců
0 11 procent - tím se počet onemocnění znovu dostal k úrovni, na níž
byl před padesáti lety (Guris 1999, MMWR 2002, DCD 2007). V Holandsku
nemělo masové očkování proti černému kašli žádný vliv na
počet onemocnění u mladších kojenců - v roce 2002 byl stejně vysoký
jako počátkem devadesátých let (de Greeff 2004).
„Nezdá se, že by současná praxe v očkování dokázala ochránit děti
mladší pěti let před onemocněním černým kašlem." (Vickers 2006)
Nadále pokračuje hledání efektivní ochrany proti černému kašli
u zvláště ohrožené skupiny mladších kojenců.
............
Každý druhý kojenec, který dnes onemocní černým kašlem, se
nakazí od svých rodičů (Baron 1998).


Přibývání spalniček v kojeneckém věku
Hromadné očkování proti spalničkám vedlo k tomu, že v prvním
roce života dnes děti nemají žádnou ochranu převzatou od matky.
I matky, které samy v dětství spalničky prodělaly, nedokážou již svým
dětem zprostředkovat protilátky, a to z důvodu že jim chybí kontakt
organismu se spalničkami, a proto se hladina protilátek v průběhu
času podstatně snižuje (Hohendahl 2006).
Se stoupající proočkovanosti procentuelně stoupá i podíl kojenců,
kteří se infikují spalničkami. V USA je dnes jeden ze čtyř nemocných
spalničkami mladší dvanácti měsíců a polovina ohlášených případů
spalniček patří k rizikovým skupinám kojenců či dospělých (Haney
1992, Gold 1997). Při epidemii spalniček v Barceloně na přelomu let
2006/07 bylo 123 z 213 nemocných spalničkami mladších patnácti
měsíců (Torner 2007).
Očkování proti spalničkám však není vhodné přesouvat do stále
mladšího věku, protože dříve než ve věku cca devíti měsíců nevede
k dostatečné tvorbě protilátek (Gans 1998). Kojenci jsou tedy dnes
spalničkami ohroženi víc, než tomu bylo kdy dříve. Očkováním se
sice u většiny osob dosáhlo individuální imunizace organismu proti
spalničkám, pro obyvatelstvo jako celek však vzniká nebezpečná
situace. Hromadným očkovacím programem je potlačena stabilní
přirozená promořenost obyvatelstva spalničkami a tím vzniká možnost
nebezpečných epidemií právě mezi rizikovými skupinami, tedy
kojenci a dospělými.