ad 3.) na ubezpecovanie o bezpecnosti vakcin a ich zloziek sa staraju samotní vyrobcovia vakcín, ich PR agentury, platene clanky a platena inzercia, ich mienkotvorní spolupracovnici a cely statny aparat, takze ocenujem,ze aspon na tejto stranke sa dozvieme aj nieco "proti"...
Nepochybujem,ze na zaciatku ery vakcinacie stal naozaj len dobry umysel, ale treba si uvedomit aj to, ake vedomosti vtedy boli napr. o fungovani a vyvoji imunitneho systemu...a v tej istej "dobrej viere" , ale bohuzial bez akychkolvek dokazov bezpecnosti roznych adjuvantov a poznania mechanizmu ich ucinkov v ludskom tele sa tieto zacali pouzivat. Tie najviac diskutovane su prave thiomersal a hlinikove zluceniny. (taktiez Polysorbat 80 a jeho vplyv na plodnost-u myší bol dokazany negativny vplyv na pohlavne organy a plodnost,, u ludi sa neskumal).
To, ze farmaceuticky priemysel si kupuje odbornikov, pouziva v lekarskych casopisoch „ghostwriters“, manipuluje s datami vo svojich studiach,aby zaver studie mohol vyzniet voci ich produktom pozitivne, to,ze si zabezpecili, ze studie s negativnymi vysledkami su vylucne ich vlastnictvom a odborna ani laicka verejnost sa k tymto studiam nikdy nedostane a to,ze korumpuje clenov vlady sa uz tolkokrat prevalilo v roznych skandaloch (napr.vdaka zakonu o slobod.pristupe k informaciam) a sudnych procesoch, ze ten kto to stale spochybnuje je bud totalne naivny alebo ma na tom osobny zaujem.
Par prikladov z knihy od Dr.Hirteho Ockovanie za a proti (odporucam precitat a nastudovat studie uvedene v zdrojoch)
Coulter (1996) ukazuje
na základě několika důležitých studií o očkování, jak svévolně jsou
vytvářeny srovnávací skupiny, jak bývají některé případy bez jakéhokoliv
zdůvodnění vyřazeny ze studií a závěry studií občas zkratkovitě
a nesprávně vyvozují konečná stanoviska. Při studii hexavakcíny
Hexavac nebyly například jako nežádoucí účinky očkování vyhodnoceny
některé případy zástavy dechu dětí, z nichž jeden případ se
stal přímo po očkování. Z celkem 247 nahlášených závažných nežádoucích
účinků zahrnuli testující lékaři jenom pět do souvztažnosti
k očkování (Aventis 2000).
Velkému skandálu v oblasti manipulace s výsledky výzkumu očkovacích
látek odhalil americký lékař a poslanec kongresu Weldon. Výsledek
jedné studie souvislostí mezi pomocnou složkou očkovacích
látek thiomersalem a autismem (Verstraeten 2003), byl prokazatelně
zfalšovaný na nátlak jejího výrobce a amerického ministerstva zdravotnictví.
V dopise ministerstvu zdravotnictví cituje Weldon následující zdokumentované
výroky z předběžných rozhovorů mezi autorem studie
Verstraetenem, zástupci ministerstva zdravotnictví a farmaceutického
průmyslu:
„Našli jsme statisticky významnou souvislost mezi očkováním a následným
onemocněním autismem ... Existuje zde vysoce signifikantní
souvislost s opožděným vývojem řeči... Bylo by ovšem potřeba zacházet
s touto informací jako s vysoce důvěrnou a neměla by se zveřejňovat
... Tyto údaje přece můžeme zamlčet, abychom získali žádoucí
výsledky ... Kritéria výzkumu můžeme podle libovůle změnit a nějak
důvěryhodně to vysvětlit, abychom dosáhli požadovaného výsledku
studie... Můžeme z naší databáze odstranit záznamy dětí s nejnižším
zatížením thiomersalem a případy s vysokým zatížením, protože ty případy
s vysokým zatížením reprezentují neobvykle vysokou procentuální
míru následných škod... Tato studie by vlastně nebyla ve skutečnosti
zapotřebí, výsledky byly předvídatelné ..."
Jeden z účastníků tohoto setkání zaznamenal: „Nedal bych svému
vnukovi žádnou vakcínu s obsahem thiomersalu, pokud bych věděl,
co tomu předcházelo."
V první verzi studie byla ještě řeč o signifikantní souvislosti mezi
autismem a thiomersalem, v pozměněné a následně zveřejněné verzi
již byla tato možnost zamítnuta. Mluví se o tom ve Weldonově dopisu
ředitelce úřadu CDC (amerického národního epidemiologického
centra) :
„První verze studie z února 2000 mluví o signifikantní souvislosti mezi
očkováním vakcínou s obsahem thiomersalu (TCV) a autismem,
případně neurologickým opožděním vývoje. V pozdější verzi studie
z června 2000 byla provedena manipulace s daty, aby byla souvislost
s autismem vyloučena ... Konečná verze studie došla k závěru, že „nebyla
nalezena žádná souvislost mezi očkovacími látkami s obsahem
thiomersalu a neurologickými poruchami vývoje"... Při našem vlastním
průzkumu této vaší studie jsme našli výsledky, podle kterých by
vykazovaly děti s vysokým zatížením neurotoxickou rtutí menší pravděpodobnost
vývojových poruch. Toto je pro mě důkazem, jak absurdní
můžou být výsledky excesivní manipulace s daty. Při takovémto
závažném, ale nepřiznaném konfliktu zájmů, nelze od autorů studie
očekávat jiný výsledek."
Autor studie, Verstraeten, byl ještě před jejím zveřejněním dosazen
na finančně vysoce lukrativní místo u světově největšího výrobce
vakcín Glaxo Smith Kline, tato informace však nebyla v časopise Pediatrics
vůbec zmíněna jako možný konflikt zájmů (Weldon 2003).
(a ta riadiitelka CDC nasledne dostala takisto lukrativne miesto v Merck ako riaditelka divizie vakcin...)
S ohledem na podobně skandální výsledky studií je těžké alespoň
částečně důvěřovat výsledkům výzkumů očkování.
Jako další případ manipulace můžou sloužit výzkumy, kterými bylo
v raných devadesátých letech v USA a v Evropě znovu zavedeno očkování
proti černému kašli. První související studie byla zveřejněna
M. R. Griffinovou (1990) a zahrnovala 38 000 dětí, které byly sledovány
pouhé tři dny po očkování DTP-vakcínou. Za tyto tři dny nebyl
popsán žádný případ akutní postvakcinační encefalopatie, která jako
vzácná závažná komplikace toto očkování provází. Editorial, který
poté napsal J. D. Cherry (1990) na tuto studii navázal: ,Je načase, aby
byl mýtus encefalopatie spojený s očkováním proti černému kašli zahuben."
V editorialu časopisu American Journal of Diseases of Children
(Americké informatorium o dětských nemocech) bylo krátce
nato V. A. Fulgitinim (1990) označeno za absurdní řízení o náhradách
škod, ve kterém vystupovali rodiče dětí poškozených očkováním
DTP-vakcínou. Také Cherry nazval americký program kompenzace
škod na zdraví způsobených očkováním velmi cynicky jako „národní
nesmysl". Všichni tito tři autoři měli velmi úzký vztah s farmaceutickými
firmami. Grifinnová byla finančně podporována firmou Burroughs
Wellcome, velkým výrobcem očkovací látky proti černému kašli
a studovala na firemní farmakologické fakultě ve Vanderbiltu. Cherry
obdržel v osmdesátých a devadesátých letech za svou poradenskou
a výzkumnou činnost nejméně 500 000 dolarů od firmy Lederle, největšího
amerického výrobce vakcíny proti černému kašli (Rock 1996).
Fulgitini byl expertem, placeným farmaceutickým průmyslem v záležitostech
související s poškozením zdraví po očkování - mimo jiné
mezi nimi šlo i o následky očkování proti černému kašli (Neustaedter
1996). Coulter (1990a) však ve svém šetření objevil statistické manipulace,
které byly základem pozitivně vyznívající studie Griffinové.
Moze odborna a laicka verejnost doverovat studiam zverejnenych v lek.casopisoch,ked to tam vyzera aj takto?
Minimálně jedna třetina vědeckých pracovníků, kteří uveřejňují
články ve velkých odborných časopisech, sledují svou výzkumnou
prací i vlastní finanční zájmy: částečně získávají patentová práva na
předmět svého výzkumu, někdy obdrží akcie a nebo jiné podíly ze
zisku na firmách, jejichž produkty zkoumají - a to aniž by o tom předem
informovali nakladatele daného odborného časopisu či veřejnost
(Krimsky 1996).
Data výzkumů, která se nekryjí s představami průmyslových
sponzorů, se dostanou na veřejnost pouze zřídka (Spiegel 1999, 45).
Základem tohoto konání jsou tzv. adhezní smlouvy, v nichž jsou zapracovány
klauzule o mlčenlivosti při negativních výsledcích, a které
přiznávají farmaceutickému průmyslu zvláštní práva na výsledná
data studií (AT 2004).
„Firmy nasadily všechny síly k tomu, aby zabránily finančním ztrátám,
které by mohly vzniknout prosáknutím negativních zpráv o jejich produktech
na veřejnost. Děje se tak ke škodě pacientů. Rozsah manipulace
je úděsný." (AT 2004a)
Tento druh vědecké manipulace bohužel zkreslují i odborné
stati, které zpracovávají přehledy vědeckých prací na určité téma
a posuzují jejich výpovědní hodnotu. Příkladem takového zkreslení
je například Jeffersonovo (2000, 2004) posouzení vedlejších účinků
hliníku z časopisu Lancet. Jefferson našel 35 studií ke svému tématu,
a ty následně zpracoval ve svém přehledu. V pěti studiích byly
prozkoumávány pouze lokální vedlejší účinky hliníku. Po srovnání
těchto pěti studií shledal Jefferson hliník bezproblémovou přídatnou
látkou a nakonec to shrnul: „I přes nedostatek důkazného materiálu
v dobré kvalitě není nutné, aby byl na toto zadání prováděn další
výzkum." Tento druh vědeckého šlendriánu je naprosto poplatný
nedůslednosti, se kterou jsou zkoumány a zveřejňovány komplikace
po podávání farmak.
Richard Smith, profesor medicínského žurnalismu a bývalý nakladatel
známého medicínského časopisu British Medical Journal si
myslí, že nanejvýš 5 procent studií v jeho časopise obsahuje relevantní
informace pro lékařskou praxi:
„Mnoho klinických pokusů mělo příliš málo účastníků na to, aby se
staly relevantními a navíc jsou zpravidla zveřejňovány pouze pozitivní
studie. Myslím, že existuje množství negativních důkazů, které nikdy
nespatří světlo světa." (Guardian 1998)
Farmaceutický průmysl také nasazuje takzvané „ghostwriters"4), aby
si dopomohl k pozitivním studiím v odborných časopisech. Podle výpovědi
pracovníků firmy Wyeth Pharma je to „úplně běžná praxe"
(AP 1999). Falšování odborných dat není žádnou výjimkou a experti
odhadují, že každá čtvrtá až pátá studie účinnosti léčiv je nějakým
způsobem upravená (AT 1999, 9). „Kdo chce jako vědec udělat kariéru,
musí falšovat," řekl jeden obviněný kalifornský lékař, na něhož
byla podaná žaloba za falšování vědeckých dat (Law 1999). Richard
Smith říká k tomuto problému:
„Celá oblast medicínských odborných časopisů je zkorumpovaná ...
Je čím dál zjevnější, že v časopisech přibylo klamavých studií a vědecká
společnost na tento problém zatím adekvátně nezareagovala ..."
(Smith 2006)
Závislost lékařských organizací a časopisů na farmaceutické inzerci
již byla předmětem odborných průzkumů. Lékařské organizace
v nich přiznaly, že deset až padesát procent jejich příjmů pochází
z inzerce farmaceutického průmyslu, což podle mínění autorů přináší
těmto organizacím velké nebezpečí ztráty objektivity.
„Ghostwriters“ v 18 roznych medicinskych casopisoch https://slobodavockovani.sk/news/odhalenie-wyeth-dnes-pfizer-pouzil-fiktivnych-pisatelov-na-umiestnenie-40-vedeckych-clankov-do-lekarskych-casopisov/
A k tomu navyše ešte aj toto ! https://slobodavockovani.sk/news/casopisy-british-medical-journal-bmj-a-the-lancet-uzatvorili-partnerstvo-s-vyrobcom-vakcin-merck-sharp-dohme-msd-/
Re:Re:Re:Re:Re:Re:Re:Re:Re:Re:Fakty z druhej strany
alena | 24.07.2012